O rámování

Dejte si za rámeček

Rám by měl ladit s obrazem i s interiérem, aby váš pokoj nevypadal jako dáma, jíž se dokonale hodí náušnice k přezce na kabelce, ale celkový styl připomíná spíš míchanici. Ve hře je barevnost, styl, nálada a velikost obrazu, o dobrých sousedských vztazích mezi jednotlivými díly ani nemluvě.

Už pravěcí lidé zdobili stěny jeskyní. Z primitivních kreseb se postupně vyvinuly nástěnné obrazy. Brzy se kreslilo a malovalo na nejrůznější materiály a nastal čas rámování. Rámy, jejich materiál, barevnost a provedení se vždy přizpůsobovaly dobovému vkusu a nároky na ně kladené se také měnily. Chcete-li si dnes nechat zarámovat obraz nebo rodinnou fotografii, měli byste vždy vyhledat odbornou firmu. Rámování totiž jako přidruženou výrobu provádí řada sklenářství, ale tam vám zpravidla neporadí s estetickou stránkou věci.

Podle Tomáše Kořínka z pražské galerie a rámařství Nora zákazníci nejčastěji přicházejí bez nápadu a jejich přáním vévodí jediné: „Chci levný rám." Obraz je však investice, na níž se nemá šetřit. Můžete sice uspořit tři stovky, které pak obratem ruky utratíte v supermarketu, ale právě tahle částka vzhled obrázku často poškodí natolik, že ho za čas stejně dáte přerámovat.

A kolik rámování stojí? To se dá domluvit teprve v obchodě. Diplom za první místo v kuželkách totiž můžete mít zarámovaný od 600 do 6 000 korun. Záleží na vybrané liště, a těch je ve velkých rámařstvích na výběr tolik, až oči přecházejí. Jsou v různých šířích, barvách, materiálech a samozřejmě cenách.  

Zdobení interiéru

V rámařství také velmi často vyslechnou podobnou objednávku: „Mám zelenou sedačku, mahagonový nábytek, světle hnědý koberec a zde je obraz, tak aby se to hodilo k nábytku.“ Tady narážíme na základní problém – obraz, fotografie, plakát, někdy i zarámované zrcadlo jsou částí interiéru. Musí se k němu samozřejmě hodit, ale přesto žijí samostatným životem a mají svou cenu (i když mnohdy pouze citovou). V každém případě by rám měl být vždy kvalitní a obrazu poskytovat potřebné „zázemí“, slušet mu a ladit s ním. Neměli byste ho vybírat jen podle barvy podlahy nebo dominantního nábytku v pokoji. Vznikl by unylý prostor bez nápadu a kreativity. Navíc špatně zvolený rám, i když bude sebelépe ladit k ostatnímu zařízení, obraz „zabije“. Dobře zvolené zarámování však mnohdy promění i dílo nevalné umělecké kvality v zajímavou ozdobu místnosti.

 

Správná volba

Při chybně zvoleném námětu či barevnosti díla rám nedokáže nesourodé dílo s pokojem propojit. Zátiší s jelenem a mochomůrkami malované strýcem Františkem bude i v metalízovém rámu působit v moderním interiéru jako pěst na oko. Aby obraz splynul s pokojem v příjemný a útulnou atmosféru navozující celek, měli byste zcela  rezignovat na snobské pohnutky i na snahu zavděčit se umělci, s nímž jste spřízněni rodinnými pouty, takže vás pilně zásobuje svými díly. Pokud musíte vyvinout úsilí, abyste obraz vnímali, případně pohled na něj vůbec snesli, může to být originální Picasso a přesto je lepší ho mít v trezoru než na očích. Obrázky totiž nejsou na chlubení a nemá cenu mít v bytě věc, na kterou se nedíváte rádi.

Každý obrázek má samozřejmě svou hodnotu a tak dětská kresba může mít pro rodiče větší cenu než nic neříkající grafika od klasika. Lidé ostatně nosí k zarámování ledacos. V galerii Nora už rámovali zlomenou golfovou hůl, pavouky a štíry, k častým zakázkám patří i výšivky.

Paspartová kolébka

Řada obrázků se neobejde bez pasparty, která má dílu vytvořit důstojné pozadí bez ambice přetahovat se s ním o pozornost. Pro sytý obraz není vhodná sytá pasparta, střed totiž vynikne jen při volbě komplementárního tónu. Lidé ve snaze ušetřit často trvají na co nejmenším rozměru pasparty, jenže ta tím pádem ztratí funkci pozadí. Aby pasparta měla smysl, musí být minimálně 5 cm široká. Může být jednoduchá, papírová, plátěná, dvojitá nebo ozdobená různými vložkami, které podtrhnou vzhled obrázku – okénko pasparty se dá orámovat tenkou lištou. Před revolucí byly velkým trendem olepy nahrazující rámy, dnes se však už používají zřídka.

Kam s ním?

S oblibou velkých otevřených prostor, které vévodí moderním nemovitostem, stoupá i obliba velkých formátů obrazů, fotografií a v neposlední řadě plakátů. Velký formát však zahraje svou velkou roli pouze v případě, že dostane nejen dostatek prostoru, aby vynikl, ale i vhodný rám. Do moderních interiérů se dnes nejvíce „věší“ abstrakce, pop art, ale v oblibě jsou i černobílé a barevné fotografie.

Nepsaným zákonem je, že k modernímu obrazu by se měl použít jednoduchý hladký rám s jednotnou úpravou povrchu. Další zásadou je nekombinovat různé techniky vedle sebe v jednom úhlu pohledu, ale držet jednotný styl a  dbát na harmonii tvarů, velikostí a barev. Kompozice stěny složené z malých obrázků sice může na první pohled vypadat zcela přirozeně, ale pokud ji tak vnímáte, vězte, že výsledku předcházelo hodně přemýšlení.

Co mu bude slušet?

Materiálům na výrobu rámů stále vede dřevo a kov, ale změnil se přístup k ochraně povrchu obrazu. Klasické zasklení se dnes používá zejména pro „klasiku“ a s největší pravděpodobností ho zvolíte při rámování originálního uměleckého díla. Sklo je však poměrně těžké a křehké, tudíž se snadno rozbije. Z toho důvodu není vhodné do dětských pokojů. Nahrazuje se laminací, která umožní nejen dobrou údržbu povrchu, ale navíc ochrání obraz před škodlivým UV zářením. Zajímavým zpracováním povrchu plakátů je jejich spojení s plátnem a folií, kdy stlačením na povrchu plakátu zůstane struktura plátna a ten vypadá jako malířské plátno.


Kovové rámy mohou mít matnou i lesklou povrchovou úpravu (lesk vévodí současným rámařským trendům), v nabídce je i široká barevná škála rámů. Používají se kvalitní práškové barvy na úrovni automobilových laků (například od firmy Nilsen). Kovové rámy jsou subtilnější, elegantní, velmi dobře si „rozumějí“ s fotografiemi.

 
Dřevěné rámy se vyrábějí ze smrkového a borovicového dřeva (čeští výrobci používají z 90 % borovici. Z exotických dřev se používá ayouz, což je lepší balza, která se hodí na vlisované rámy a tvrdší ramin. Povrchově se dřevo upravuje dýhami, lakováním barvou nebo lazurovacími laky, může se ponechat i v surovém stavu – získá časem zajímavou patinu, nebo se dá pouze voskovat. Patina se dá i vyrobit na objednávku, můžete si koupit rám, kde bydlel červotoč, a přestože vypadá staře, je velmi moderní, anebo si do stylového interiéru koupit stylově „omlácený“ rám. Dáváte-li přednost starožitnostem a obrazům či kopiím starých mistrů, rozhodně si vyberete z bohaté nabídky historizujících rámů s vyfrézovanými nebo ručně provedenými vzory. Nejdražší úpravou je zlacení metodou metal leaf. Kvalita dřeva a vnitřní hustota vláken ovlivní i velikost rámu. Například smrk je dřevem měkkým a rám velkých rozměrů by se nehezky prověšoval.


Méně typické jsou MDF desky nebo Rezopal s kovovou profilovanou folií (oba materiály jsou velmi oblíbeny v moderním nábytkářském průmyslu i v nejednom truhlářství).
 

Viděno z profilu                

Profily rámů jsou půlkulaté nebo hranaté, šířky a tloušťky se také přizpůsobují módě i zákazníkovi. Jejich finální úprava se většinou provádí strojově, u dražších zakázek ručně. Volit můžete i hloubku rámů. To samozřejmě spolu s druhem dřeva, technologií zpracování a finální úpravy ovlivní celkovou cenu zakázky.
 

Uchyťte ho!

Uchycování rámů na zeď bývalo také oříškem, často velmi tvrdým, zejména v panelových bytech se uměnímilovný obyvatel neobešel bez bytelné příklepové vrtačky. V době sádrokartonů vyvstal opačný problém – sádra neudrží klasický hřebík. Také se rekonstruují půdní prostory, kde není nouze o  šikmé stěny. Vyřeší to tříbodový systém uchycení, který rámu nedovolí pohnout se z místa, ani být přitahován zemskou tíží. Výběr úchytek je také nemalý, stačí znát podmínky umístění obrazu a vybírat.